Pikovice - Setkani pod Mednikem

Letošní ročník se koná v sobotu 15.5.2010

Naše začátky...

Nultý ročník Setkání pod Medníkem se uskutečnil jednu jarní sobotu v roce 1991. Parta muzikantů kolem tehdejšího ještě Posázavského Pacifiku (dnes expresu) pozvala společně s další muzikantkou chasou do sálu pikovické restaurace U Dolejšů všechny hudbymilovné, přičemž této události předcházela velice skromná reklamní kampaň. Spravilo to tenkrát pár desítek malých letáčků v pražských tramvajích.

Sál s kapacitou dvě stě lidí praskal ve švech. Vždyť v den D se do Pikovic na tuto “Trampskou zábavu” vydalo z branického nádraží na půldruhého tisíce lidí! Národ tehdy ještě byl po dobré a poctivé muzice hladový...

Pamětníci si jistě vzpomenou, že valná většina návštěvníků tenkrát seděla na asfaltu před restaurací a styk s jevištěm jim zprostředkovávaly v oknech vystavené odposlechy bídné zvukové aparatury.

Snad právě v té chvíli přišel nápad uskutečnit v Pikovicích festival pod širým nebem, a to v místním vodáckém campu. Spojencem pořadatelů tenkrát byla Česká tábornická unie, neboť se svým zaměřením coby nezisková organizace zdála být jako stvořená pro zamýšlený účel. Později se však mělo ukázat, že toto spojení nedává záruky pro úspěšné pokračování kvalifikovaného spolupořadatelství.

Ale i přes to v květnu následujícího roku odstartoval v sobotním tropickém vedru (31 stupňů Celsia!) první ročník festivalu PIKOVICE - I. Setkání pod Medníkem. Nikdo dnes už přesně neví kolik se tekrát sešlo lidí, ale střízlivé odhady hovoří o osmi až deseti tisících. Na jevišti se během dvacetihodinového maratónu vystřídalo na pětačtyřicet hudebních skupin z celé země. Od první ligy po okresní přebor. A ještě jedna věc. V porevoluční euforii se hrálo za tolik, co stál lístek. Za babku!

Vznikala tak tradice, která dodnes nabízí hudební alternativu všem, kteří hledají změnu v nabídce jiných veleslavných domácích festivalů, povětšinou alternativně-folkového zaměření. V nádherné přírodní scenérii na břehu Zlaté řeky Sázavy pod bájnou horou Medníkem - v Mecce trampingu v Pikovicích - totiž zní trampské písně, ať ty klasické, či moderní, neobyčejně autenticky.

K tradici pikovických festivalů ještě patří spanilé jízdy historického parního vlaku z Prahy - Braníka, westernové soutěže, jízdy na koních, rejžování zlata v Sázavě, táboření přímo v areálu campu i noční muzikantské sejšny. Vždy však jde především o pohodový happening v čarokrásné přírodě, spoustu dobré muziky a o cenná prostá lidská setkání spřízněných duší.

Za dvanáct let se v pořadatelství festivalu vystřídalo s větším či menším úspěchem několik organizátorů. Česká tábornická unie, časopis Folk & Country... Vždy však byla hnacím motorem celé akce domácí kapela Posázavský expres a místní sbor Svazu dobrovolných hasičů ČMS v Pikovicích.

Produkce pravidelně dává příležitost mladým, či méně známým skupinám a interpretům. Hlavním kritériem jejich výběru je ochota hrát klasický nebo moderní (vlastní) trampský repertoár, tedy žádné folkové flákoty či flaxy.

Stránky jsou optimalizovány pro Mozillu 5.0 Firefox 1.0.7. a vyšší a Internet Explorer 6.0                                                                                    © mysha